Interview s Marií

01.01.1970 - abysmo

"Je to stále ještě sen?" "Je a jde stále se mnou.", říká Marie. "Je to skvělé, teď už si, po tom všem, můžu těch paprsků zase užívat. Byly to tři zlé roky." "Docházíš ještě na léčbu?" "Ne, už ne." "Myslím, že kariéra a práce jdou stranou, když přijde taková nemoc." "Samozřejmě, tehdy chcete být se svou rodinou, dětmi. Žít pro každý okamžik.", dodává Marie. Šťastná, skvělá, zdravá. To jsou tři slova, která Vás při pohledu na Marii napadají, když hovoří o kreslení a svém současném životu. Plody její práce, nebo spíše radosti, můžete vychutnávat deset dní v Galleri Doktor Glas na Kungsträdgården ve Stockholmu. Její uhlové kresby stojí 18.500 švédských korun každá, ale je velice nepravděpodobné, že byste si nějakou koupili. Většina byla prodána na čtvrteční vernisáži, na které Marie s manželem přivítala své přátele, například Pera, Lasse Berghagena, Lenu Ulvaeus nebo Marii Ledin. Všechny kresby mají rozměr 50 x 70 cm a nesou jména jako "Vítr pláče Mary", "Vyčerpaná" nebo "Chybíš mi". Jiné nazvané "Lena", "Drahá Efva" nebo "Matka" jsou portréty osob, které můžete jen hádat. Jeden obraz nazvaný "Jsem $" vypadá jako sarkastická grimasa Mariiny slávy. "Jaké jsou motivy těch obrazů, jsou všechny autoportréty?" "Nemyslím si, pár jich je portrétů mých přátel, jiné vznikly v mé představivosti." "Inspirovali tě jiní umělci?" "Ano, velmi. Ale neustále se to mění, vždy to je někdo jiný." "Některé tvé práce mi připomínají slavnou finskou chloubu Helenu Schjerfbeck." "Ano, ona je mým velkým idolem. Ale nechci nás srovnávat, její věci jsou fantastické. Je skvělé být modelem. V jejím umění je něco nepopsatelného, co ve mě vyvolává radost. Od jejich obrazů se nemůžete odtrhnout." "Kdy jsi Helenu objevila?" "To už je pěkná řádka let. Ještě v mládí. V době kdy jsem objevila Joni Mitchell. Myslím, že obě mě velice ovlivnily." "Co cítíš, když se teď díváš na vlastní výtvory?" "Víš, cítím se strašně pyšná, pyšná že jsem se takto viděla." "Cítíš ještě úzkost, když se díváš na ty obrazy?" "Ne, pokud je tady něco temného, je to pouze v mé představivosti. A té se nebojím. Úhlem jsem začala kreslit před více jak rokem. Byl to skvělý způsob jak opět začít s uměním. Jednoduše skvělé." "Per Gessle je známým sběratelem umění a ve svém hotelu pořádá spoustu výstav. Jsi také takový sběratel?" "Ne, ne tímhle způsobem. Pro mě je to radost, pár jsem si koupila. Miluji fotografie. Mám fotografie Jimiho Hendrixe, Boba Dylana, věci jako tyhle, to mám ráda." "Mluvila jsi už s Perem o vaši budoucí spolupráci, je tady šance slyšet Roxette opět pohromadě?" "Čas od času se mě na to někdo zeptá, uvidíme. Přijde den... Ještě jsme nezavřeli žádné dveře." "Krelení a malbu jsi provozovala celá ta léta?" "Ano i ne. Když jsem aktivně působila v Roxette, hudba spolykala všechnu mou energii, takže mi moc času nezbylo. Když jsem onemocněla, všechno šlo stranou. Nyní je skvělé to znovu nalézat. Kreslení je úžasné." "Je více stresující vystavovat obrazy nebo vydávat alba?" "To první, tohle jsem ještě nikdy nedělala." Vznikla i kniha nazvaná "Po změně". Ta obsahuje Mariiny práce i fotky dokumentující jejich vznik. Na obalu loňské Mariiny desky jsme se mohli s některými z nich setkat poprvé. ""The Change" je o tom, co pro mě znamenala nemoc. Teď už jsou ty roky díky Bohu pryč. Po těch třech těžkých letech mi připadá všechno lepší. Je úplně osvobozující zažívat něco úplně nového, vzdalovat se nemoci." "Zažalovala jsi Expressen pro jeden článek, který napsali, když jsi byla nemocná. Kvůli tvému stavu ale soud jednání odložil. Dojde k němu nyní?" "Tohle zatím nemohu komentovat." "Jak se umění zasloužilo o to, že se cítíš lépe?" "Kreslení mi dodává pocit bezpečí. Pro mé zdraví to má velice blahodárný vliv. Vše se zdá lehčí a veselejší." Marie zatím do svého kalendáře nehodlá psát rozvrh na příští měsíce. "Ještě chci odpočívat." "Žádné dlouhodobé plány?" "Ne, jen si užívám života, neplánuji." "Zkoušíš užívat každý moment." "Přesně tak." "Popiš nám svůj obyčejný den." "Miluji ticho, takže se ho snažím zachovat. A v něm se skvěle kreslí. Nebo s Mickem skládáme nějakou hudbu. Zkontrolujeme jestli děti odešly do školy, rozdělíme domácí práce. Tak jako kdokoli jiný. Prostě normální život." "Takže jdeš třeba nakoupit potraviny?" "Samozřejmě, ale teď jsme si těch vycházek moc neužívali. Proto bylo skvělé vyrazit na dnešní party. Doufám, že potkám spoustu přátel." A skutečně potká. Na výstavu přichází spousta jejich přátel a známých a všichni ji blahopřejí k výstavě. Marie upíjí z další sklenky šampaňského. Je očividně šťastná. Zdroj: http://www.dailyroxette.com, http://roxroom.wz.cz

Diskuze ke článku - počet příspěvků: 0

--- Generated by roxette.cz -----