Roxette.cz

Per Gessle uskutečnil minulý týden v úterý v rádiu Algoa (Jižní Afrika) rozhovor. Zde je jeho přepis.

Hovořili jsme před tím, než jsme začali, o časových rozdílech. Myslím si, že ten rozdíl nebude tak velký. Předpokládám, že se teď těšíte na oběd, je to tak?

Jasně, a jak! (směje se) V Evropě je poledne, takže..., to je jedna hodina za vámi, chlapci :-)

Kolik rozhovorů máte v plánu?

Uf, dělám jich sedm nebo osm. Do různých zemí. S rozhovory jsem začal minulý týden.

Pár hodin každý den. Ale je to vcelku fajn, je milé mluvit s lidma. A nová deska vychází, však víte.

Dobře, dobrý nápad bude začít od počátku. Vraťme se o 16 let zpět, kdy vznikli Roxette. Můžete nám říct, jak se to stalo?

Marie a já... setkali jsme se v malém městě na západním pobřeží Švédska. Hráli jsme každý v jiné skupině. Má skupina se stala docela úspěšnou už na počátku 80. let. Má a Mariia skupina měla společné studio ke zkoušení. Oba jsme měli sen o mezinárodním úspěchu. Ke konci roku 1985 jsme spolu začali natáčet album. To byl první počin Roxette. Pearls Of Passion vyšlo v roce 1986. Další album bylo samozřejmě Look Sharp! Po tomto albu jsme zaznamenali obrovský mezinárodní úspěch..

Existuje také zajímavá historka o tom, jak se The Look dostala z Evropy do USA, že?

Ano, měli jsme v zimě roku 1988 turné po Švédsku s Look Sharp! A od našich přátel jsme zaslechli, že začali hrát nějaké naše písně ve Státech. Mysleli jsme si, že to je Dressed For Success, ale místo toho to byla The Look. Bylo to jedno rádio v Minneapolis, které pustilo tuto nahrávku od jednoho z posluchačů. Měli tam nějaký program, kde mohli lidé pouštět své oblíbené písně. Nějaký mladý muž byl ve Švédsku a koupil si album Look Sharp! Svou kopii dal programovému řediteli tohoto rádia a ten si zamiloval The Look. Tak ji začal hrát. A telefony začaly zvonit. Lidi to chtěli slyšet znova a znova. Tak to byla v rychlosti povídka, která popisuje náš úspěch. Opravdu jsme si to neuvědomovali… bylo to fantastické.

Věříte v osud? Že to tak bylo předurčeno?

Jasně, naprosto! Kdo ví co se stane bez toho, aby se to opravdu stalo? Tak… já nevím. A to je fantastické. Bylo to velmi výjimečné a nejsem si jistý, zda by se to stalo dnes. mohlo se to stát v 80. létech, ale nemyslím si, že by se to mohlo stát dnes.

Dnes byste museli konkurovat popidolům nebo popovým hvězdám...

Správně. Dnes je vše takové tvárnější.

Díváte se někdy zpět a říkate si: “Nemůžu věřit tomu, co se stalo před 16 lety”?

Jak plynou léta, tak začnete přemýšlet nad tím, jak jste strašně šťastný, že přežíváte a velmi šťastný proto, že máte velmi silné jádro fanoušků po celém světě. Je to už velmi dlouho. Tento průmysl, zvláště v nynější době… pojídá kariéru, pojídá umělce. Jste rád, když vydáte dvě alba. Byli jsme velmi šťastní a já myslím, že nám trochu pomohlo to, že nejsme z Anglie či Ameriky. Byli jsme vždy usazeni tady ve Stockholmu pracovali s našimi přáteli, vlastními lidmi a muzikanty. Píšeme si vlastní materiál a také si ho sami produkujeme. Vše zvládáme sami a to nás nechává v nepatrně jiném postavení, protože my opravdu v tomto smyslu neděláme mezinárodní hudbu.

To muselo být opravdu obrovské množství práce do roku 95/96, kdy jste ohlásili první oficiální pauzu. A velká část z toho bylo koncertování. Máte nějaký oblíbený koncert, který ve Vaši pamět stojí nad jinými?

My vždy hledáme příležitosti hrát v zemích a místech, kde lidé nejsou úplně volní. Hráli jsme v Paraguai, Venezuele, Beijingu – to byl ovšem zátah – v Jižní Africe… tato vystoupení stále zůstávají. Měli jsme čtyři velké koncerty v Jižní Africe v roce 1995. Všechny byly perfektní, Johannesburg byl fantastický a Kapské Město bylo skvělé. To byl tedy pohled zpět: živá vystoupení a koncertování byla vždy důležitým vlastnictvím, která držela Roxette na živu. A to byla také jedna z věcí, která nás trochu odlišovala od "top 40" umělců, kteří zas až tak mnoho živě nevystupují.

V Jižní Africe také měl být koncert v rámci turné v roce 2002. Byl však zrušen jako následek útoků 11. září. Toto datum se zdá být osudným datem pro Roxette. 11.9. byl také podle všeho objeven u Marie nádor v mozku...

Ano, zrovna jsme plánovali evropské turné. Zrovna jsem byl na cestě na tiskovou konferenci v Bruselu, když zazvonil telefon a dostal jsem zprávu, že Marie je nemocná. To byla prvně samozřejmě velká rána. V prvé řadě pro ní samou a její rodinu. Ale také pro nás všechny. Bylo to zničující. Ale teď je o šest měsíců více, byly to těžké časy, ale Mariino zdraví se o mnoho zlepšilo a ona je téměř zpět v normálu. Nebude si dělat těžkou hlavu pro zbývající část letošního roku. Přijde čas pro její návrat. Ha... víte, obědvali jsme onehdy a ona je skoro jako předtím. Věci jako tato člověka mění, změní to každého z nás. Má dvě malé děti a to jí dodává sílu.

Myslím, že to, co jihoafrické fanoušky štve je to, jak málo informací o jejím zdravotním stavu bylo dostupných. Podali jsme informace o diagnóze, potom, že nádor byl úspěšně vyoperován, ale od té doby velmi málo informací. Takže fakt, že se jí daří dobře je pro nás dobrá zpráva.

Zde ve Švédsku byl problém s jedním místním bulvárním plátkem [Expressen /TEV]. Začali tisknout sprosté fámy, které nebyly pravdivé. Takže Marie se teď s nimi soudí. Bylo to pro ní opravdu velmi tvrdé. Má rodinu a příbuzné, a oni náhle dostali z těchto novin úplně matoucí zprávu jen kvůli tomu, aby prodali více výtisků. Bylo to také celosvětově, vy jste také dostali tuto matoucí zprávu. Svým způsobem je to smutné, člověk by měl být více respektován, když je takto nemocný.

Říkala snad, že si žádné peníze nechce nechat, že je chce darovat švédské organizaci bojující s rakovinou...

Ano, naprosto! Vůbec nejde o peníze, ona se k nim chce zachovat, víte... tím základním způsobem. Oni toho tolik udělali ostaním lidem v minulosti. Marie si myslí, že toto je šance, jak na to poukázat. Víte co tím chci říct? Každý je na její straně. I když u soudu nevyhraje, kvůli zákonnému systému, ukázala na to. Protože to vůbec není o penězích.

Myslím si, že první veřejné vystoupení od operace bylo na konci února, kdy jste vy a ona přijali medaile od krále a královny Švédska.

Ano, to bylo fantastické. Je to docela rarita, když jsou odměněni lidé z populární hudby. Obvykle je cena udělována interpretům klasické hudby a podobných stylů. Takže je to pro nás samozřejmě obrovská popcta. Byla tam a měli jsme poté výbornou večeři. Byla v podivuhodné náladě.

Co Vás, zkušeného, drží během krize, jako je tato?

Myslím si, že je to spousta věcí. Mezi mnou a Marií je velmi silné pouto. Tak zřejmě chcete podpořit všechny a nechat věci běžet. A dostat je co nejdříve zpět do normálu. Ale ovšem také -- my milujeme to, co děláme. Milujeme hudbu, kterou děláme a nemáme žádné další plány pro pokračování v naší práci. Nikdy jsme neměli možnost přestat a dělat něco jiného. Milujeme pracovat společně. V této době, po všech těch létech, necítíme žádný tlak na nás vydávat nějaké věci a nebo že musíme udělat to a tamto. Takhle je to velmi snadné. Myslím si, že to je obdivuhodné postavení být "in". Musíme se snažit, aby řeč nestála.

Myslím že zpráva, že chcete pokračovat v práci, udělá spoustu fanoušků velmi šťastnými.

Myslím si také, že ano. Dali jsme všechny tyto zprávy a maily na naše webové stránky. Lidé se velmi strachují o stav kapely. Víte, jak jsem řekl, budeme pokračovat. Letos se toho už moc dít nebude. Ale budou další alba a doufejme, že také více turné. Záleží to opravdu jen na Marii, jak se bude cítit. Život však pokračuje. Budeme pokračovat v naši práci.

Měl jste již příležitost seznámit se s výsledky předávání cen Oscar během rozhovorů, které poslední dobou dáváte?

Ó!, víte co? Natočil jsem si záznam celého přenosu z předávání cen Oscara. To bylo uprostřed noci, takže jsem nic neviděl. Ale neříkejte mi to, prosím! (Směje se). Ale myslím si, že tam byly atraktivní nominace a velmi mnoho skvělých herců: Michal Caine je jeden z mých nejoblíbenějších. Je tam docela hodně dobrých snímků, samozřejmě. Sledovat to by mohlo být docela vzrušující.

Samozřejmě také z poslední doby: Jaký máte názor na současnou válku?

Kdesi jsem četl, že každá válka je vždy velký neúspěch. Je strašné, že neumíme tyto věci řešit diplomatickou cestou. Je strašné, co všechno můžete vidět na televizních obrazovkách. Jediná věc, v kterou teď můžeme doufat je, že to bude trvat opouze krátce a vše skončí velmi brzo.

Jsou nějací začínající umělci v hudbebním průmyslu, které obdivujete a posloucháte, a říkáte si, že to dělají skvěle?

Je jedna umělkyně, která je se svým debutovým velmi úspěšná: Norah Jones. Je to skvělé album, jedno z nejlepších, které jsem v poslední době slyšel. Její styl je velmi podobný tomu, co poslouchám doma. Mám vždy rád tento druh klasického zpěváka (skladatele). Norah Jones je někdo, koho mohu doporučit.

Nemáte nějakou radu pro někoho, kdo by chtěl jít do hudebního byznysu?

Pro každého, kdo toto opravdu chce dělat: musíte na to být opravdu připraveni. Může to být velmi drsná cesta. Ale na druhou stranu, pokud jste dostatečně silný a připravený, pak byste to měli dělat. Můžete se těšit na odměnu. Hudební průmysl má sklony být více dnešní. Dnes je velice mnoho popových idolů. Musíte být tvrdohlavý a soustředěný, pokud budete mít úspěch. Někdy to však nezvládnete. Ale to je jako všechno všude kolem.

Pere, děkujeme Vám moc za Váš čas, který jste věnoval rádiu Algoa. Je zde mnoho lidí, kteří se ke mně připojují s přáním brzkého úplného uzdravení Marie, ale my přejeme také Vám vše dobré s alby The Ballad Hits a The Pop Hits. A těšíme se na více koncertů a více alb od Roxette.

Děkujeme Vám velmi velmi moc!

Trvalý odkaz: https://www.roxette.cz/article548.html