Příběhy slavných skladeb: Pearls of Passion (1986) + It Must Have Been Love

Než vzniklo album Pearls of Passion, byli Per Gessle a Marie Fredriksson na švédské scéně dávno zavedená jména – on jako frontman kapely Gyllene Tider se třemi vítěznými alby v řadě, ona jako sólová zpěvačka s několika úspěšnými deskami. Gyllene Tider se v roce 1984 rozpadli a Perovi se sólová dráha nedařila tak, jak doufal. Právě v té době přišel šéf švédské pobočky EMI Rolf Nygren s nápadem: proč nezkusit nahrát něco společně s Marií, a rovnou v angličtině? 

Zajímavost na okraj – jméno Roxette si Per nevymyslel pro tento projekt. Použil ho už dřív, když s Gyllene Tider chtěli zkusit štěstí v angličtině a americký Capitol Records trval na tom, že název "Gyllene Tider" pro anglicky mluvící publikum nefunguje. Gessle si tehdy vypůjčil název písně britské kapely Dr. Feelgood z roku 1974 – Roxette. Autor té písně, kytarista Wilko Johnson, později vyprávěl, že si jméno prostě vymyslel, protože pro refrén potřeboval ženské jméno o dvou slabikách s přízvukem na druhé z nich. Nikdy žádná skutečná Roxette neexistovala – dokud si tohle jméno o pár let později nevzali za vlastní Per s Marií.

Neverending Love – píseň, kterou napřed nikdo nechtěl

První společný singl Pera a Marie má na svém začátku odmítnutí. Per píseň napsal švédsky pod názvem "Svarta glas" ("Černé sklo") pro zpěvačku Pernillu Wahlgren – ta ji však odmítla, protože se jí nezdála dost dobrá. Na Nygrenovo doporučení píseň přeložil do angličtiny a nabídl ji k nazpívání Marii. Marie si však nebyla jistá, zda chce spojovat svou rozjetou sólovou kariéru s popovým projektem. Nakonec svolila pod podmínkou, že v reakci na případný neúspěch nevydají žádné další nahrávky. Vznikl duet "Neverending Love", který v červenci 1986 vyšel jako úplně první singl s jménem Roxette a ve Švédsku se vyšplhal na třetí místo hitparády. Tomuto singlu jsme na roxette.cz už věnovali samostatný výroční článek.

Klip – hned ve dvou verzích. K "Neverending Love" existují dokonce dvě oficiální videa. To první natočil režisér Lars Loov v roce 1986 v Lucembursku a Marie na něm překvapivě vystupuje jako zrzka. O rok později vzniklo druhé, novější video pod taktovkou režiséra Rikarda Petreliuse, tentokrát natočené doma ve Švédsku – to už zachycuje Roxette v podobě, kterou fanoušci znají z pozdějších let. Dvojí natáčení jednoho singlu naznačuje, jak moc si label od téhle písničky sliboval a jak rychle se image kapely v prvním roce existence měnil.

Goodbye to You – druhý singl v tichém stínu prvního

Zatímco "Neverending Love" otevřel dveře, druhý singl z alba, "Goodbye to You" (prosinec 1986), měl už mnohem těžší pozici – musel dokázat, že úspěch prvního singlu nebyla náhoda. Nahrávala se stejně jako většina alba v EMI Studios ve Stockholmu pod taktovkou producenta Clarence Öfwermana. Právě tahle raná spolupráce – ještě bez velkého rozpočtu a mezinárodních ambicí – položila základ zvuku, který později Clarence spolu s Perem přetavili do mnohem propracovanější podoby na albu Look Sharp!.

Klip, který nikdy nevznikl. Nejzajímavější věc na "Goodbye to You" je paradoxně to, že k němu žádné video neexistuje. Švédská pobočka EMI se rozhodla k singlu klip vůbec nenatáčet – v polovině 80. let přitom bez videa prakticky nešlo prorazit mimo domácí trh, takže to jasně ukazuje, jak opatrně a čistě lokálně se s Roxette v této fázi zacházelo. Jedinou vizuální stopou po písni tak zůstal obal singlu: černobílá, mírně naťuklá fotografie od Carla Bengtssona, na které Per s Marií stojí zády k sobě.

Soul Deep – nejúspěšnější singl z alba, který zůstal jen doma

Třetí singl "Soul Deep" vyšel v únoru 1987 a patřil k nejsilnějším skladbám alba, ale osud celé desky Pearls of Passion dobře ilustruje právě on: ve Švédsku a Kanadě se singlům z alba dařilo slušně, ale zbytek světa si jich prakticky nevšiml. Retrospektivní hodnocení alba dodnes shodně říkají totéž – album nemá nic vyloženě špatného, ale chybí mu ten typický "velký" zvuk, kterým se Roxette proslavili o dvě až tři léta později. Per a Marie tehdy ještě fungovali spíš jako dva zavedení sólisté, kteří si zkusili duet, než jako sehraná dvojice s jasnou vizí – ta přišla teprve s další deskou.

Klip a švédský text, který se Perovi nakonec nezdál. Ke skladbě už video vzniklo – opět v režii Rikarda Petreliuse, tedy stejného režiséra, který o pár měsíců později natočil druhou verzi klipu k "Neverending Love". Sama píseň má navíc zajímavou předhistorii: Per ji nejdřív napsal švédsky pod (dost neromantickým) názvem "Dansar nerför ditt stup i rekordfart", tedy volně "Tančíš dolů ze svého srázu rekordní rychlostí". Nakonec usoudil, že švédský text je až příliš "hloupý", a napsal k melodii úplně nová anglická slova – tak vznikla "Soul Deep", jak ji známe dnes.

It Must Have Been Love – vánoční písnička, ze které se stal světový hit

Nejzajímavější příběh z celého tohoto raného období ale nepatří žádné písni přímo z alba. Na konci roku 1987, tedy pár týdnů po vydání Pearls of Passion, dostali Per s Marií nezvyklé zadání od německé pobočky EMI: německé rádio o Roxette nejevilo zájem, a tak přišel návrh, ať zkusí napsat "chytrý vánoční singl", který by jim pomohl prorazit. Gessle napsal melancholickou baladu s názvem "It Must Have Been Love (Christmas for the Broken Hearted)" – v textu se vánoční motiv objevoval jen jednou, v řádku o "těžkém Vánočním dni". Píseň vyšla v prosinci 1987, v Německu rádia přesto nezaujala, ale doma ve Švédsku se stala hitem.

Na dalších přibližně dva a půl roku pak skladba zůstala jen zajímavou položkou v katalogu – dokud si jí koncem 80. let nevšiml hudební vedoucí Touchstone Pictures Chris Montan (dodnes šéf hudby ve studiu Disney), který procházel demo nahrávky Roxette pro chystaný film s Julií Robertsovou a Richardem Gerem. Do vánočního filmu se skladba nehodila – tak ji Per jen nepatrně upravil: ponechal původní vokál Marie Fredriksson beze změny, pouze slovo "Christmas" nahradil slovem "winter" a z úvodu vystřihl zvuk rolniček. Nový, "odvánočněný" název "It Must Have Been Love" doprovázel film Pretty Woman (1990) a stal se z něj třetí americké číslo jedna Roxette a dodnes jejich nejznámější píseň vůbec.

Klip natočený "na dvojnásobnou rychlost". Video k americké verzi natočil režisér Doug Freel ve skladovací hale a proložil ho přímo záběry z filmu Pretty Woman – ve scénách z kina má Marie na sobě bílé šaty, které jsou z filmu dobře rozpoznatelné. Podle Marie Fredriksson patřilo natáčení k jejím nejpodivnějším zkušenostem vůbec: režisér chtěl mít všechny pohyby zpomalené, takže musela zpívat a pohybovat se na dvojnásobnou rychlost, aby po zpomalení ve výsledném videu vypadal její playback přirozeně. Kromě této verze existuje i alternativní klip úplně bez filmových záběrů – ten vyšel jen na VHS kolekci The Videos a klipy s filmovými vsuvkami se v ní z licenčních důvodů vůbec neobjevily.